Jdi na obsah Jdi na menu
 


20. 3. 2016

Thajsko trochu jinak III.

Probouzíme se do slunečného sobotního rána. Začínáme druhý týden cestování po Thajsku. A začínáme ho velmi příjemně - ranní koupelí v trošku kalné vodě Chalong Bay. Osvěžující. Standa dnes odlétá po třech měsících pobytu na lodi domů a nás čeká jistě krásných čtnáct dnů plavby. Všichni se těšíme. On na setkání s rodinou, my na nové zážitky. Nejdřív ale musíme vzít Standu na břeh, kde na něj čeká taxík na letiště, doplnit zásoby pití a dobrot v místním Tescu, dotankovat naftu a benzín a pak hurá na moře. První ostrov, který chceme navštívit je rekreanty málo navštěvovaný Ko Yao Yai. Jenže než jsme se rozhoupali a rozkoukali, všechno nakoupili a nalodili, dobrý oběd v jídelně si dali, lístky na cestu zpátky do Bangkoku zakoupili, je půl čtvrté a na Ko Yao Yai, kam jsem měl namířeno, bychom připluli už za  tmy. p2064282.jpgTo se mi moc nechce. Neznám to tady a nevím, jak vypadá pobřeží a jak se bude u ostrova kotvit. ( Moje obavy byly, jak se později ukázalo, zbytečné ). Tak místo na vzdálený ostrov přeplouváme do zátoky Ao Nai Harn na jihu Phuketu, kde budeme chránění před sílícím severovýchodním větrem a kde bude klid na spaní. Zátoka je plná lodí, ale máme štěstí. Těsně před setměním jsme kousek od břehu našli volnou boji na kterou se vyvazujeme a užíváme si relativního klidu, koupeme se v krásně čisté vodě a vychutnáváme si večer, houpajíc se na malých vlnkách.

Do rána vítr neklesl, spíš naopak. Fouká stabilně kolem 25 uzlů od severovýchodu. Fera nerada bojuje proti větru a tak místo Ko Yao Yai nebo Ko Phi Phi, což měla být naše další zastávka, volíme pohodlnější plavbu přímo jižním směrem na Koh Racha Yai. Máme namířeno do zátoky Batok Bay na severozápadě ostrova, kde budeme dobře schovaní před větrem. Ostrov Koh Racha Yai je oblíbenou destinací potápěčů. Je vzdálený asi 25 km od Phuketu, což se dá speedboatem zvládnout asi za 40 minut. Taky jich tu v zátoce kotví hromada. Opět máme štěstí a vyvazujeme se na poslední boji, která tu zůstala volná. Kolem nás vře voda bublinami, které vypoštějí ze svých autamatik žabí muži, zkoumající dno pod naší lodí. Shodili jsme na vodu kajak a trochu blbneme v teplé  průzračné vodě. K večeru, kdy většina lodí sesbírala z hladiny potápěče a vyrazila k snimek-obrazovky-2016-03-20-v--22.33.55.pngPhuketu, my vyrážíme na průzkum ostrova. Je malý a tak jsme během krátké chvíle na jeho návětrné straně. Hned je nám jasné, proč byla zátoka tak narvaná. Potápět se a objevovat krásy pod mořskou hladinou se dá kolem celého ostrova, ale v tomhle větru a vlnobití asi opravdu jen v té “naší” zátoce. Je to tu opravdu parádní a tak se až do tmy procházíme po písečné pláži a cestách palmovými porosty. Na zpáteční cestě na molo kupují Radka s Jirkou v jediném místním obchůdku vajíčko na palačinky k ranní kávě. Velmi opatrně nastupujeme do člunku a bezpečně přeplouváme od mola k lodi. Vajíčko cestu přežilo, ráno bude hodokvas :-) !! 

Vlahý večer ( teplota klesla na krásných asi 28 stupňů ) trávíme popíjením ledového thajského piva Chang a plánováním další cesty. Za tmy připlula z rozbouřeného moře do naší zátoky plachetnice a hledá místo vhodné na kotvení nebo volnou bóji. Chvilku mám cukání skočit do člunku a jít jim na pomoc, ale docela rychle loď otáčejí a vyjíždí ze zátoky ven, tak jsem to vzdal. Škoda. Zítra se na netu dozvím, že to byli naši známí Táňa a Aleš, se kterými jsem doufal, že se setkáme, ale myslel jsem si, že jsou ještě někde u jižnějších ostrovů. Zakotvili nakonec na druhé straně zátoky a tak jsme se takhle hloupě minuli.

Kdo jste to nezažil, neumíte si představit, jaká je to paráda, ráno vstát se sluníčkem a rovnou z postele spadnout do teplé vody Andamanského moře. To je probuzení!! A ještě navíc mě po koupeli čeká voňavá káva a sladká palačinka. Ale ouha! Palačinka se nekoná! Pročpak? No to proto, že zkušení Thajci prodávají vajíčka uvařená na tvrdo. Asi aby se v tom horku nezkazila. Nevadí, chleba s máslem a marmeládou je velmi kvalitní náhradou, palačinky budou jindy. Radka nás rozmazluje :-).

Původní záměr zůstat v zátoce, koupat se a třeba znovu vyrazit na průzkum ostrova jsme zavrhli. Příliv přinesl do zátoky hejna čehosi plovoucího rosolovitého, podobného semínku javoru ale jaksi slizského. A krom toho plno planktonu, který štípe po celém těle a plavky mu nejsou překážkou. V tom se nedá plavat. Snad jen v neoprenu a do toho se nám nikomu nechce. Po krátké poradě odvazujeme loď od bojky a vyplouváme. Na kotvě za námi necháváme Táňu s Alešem, kteří naši loď sice poznali, ale nedovolali se nám. 

snimek-obrazovky-2016-03-20-v--22.25.16.pngVítr neubral na síle, jen se trochu stočil k východu a to nám umožňuje vrátit se k původnímu plánu a plout téměř na sever na ostrov Ko Yao Yai. Je krásný slunečný a větrný den, ale díky větru se rozhoupala voda a s ní i naše loď. Vlny kolem dvou metrů co chvíli zalévají přední palubu a občas špatně těsnícími luknami i vnitřek lodi. To nebude suchá plavba. Radka - prvně na moři v takovýchto podmínkách - trochu hůř plavbu snáší a začíná ji trápit mořská nemoc. Musí to ale nějak vydržet, není kde zastavit.

Při vytahování hlavní plachty se mi povedlo ji špatně nasadit a než jsme ji stáhli zpět na ráhno, silný vítr flatrující plachtu narthnul podle jedné spíry. Budeme ji muset vyměnit. Ale až někde v klidu v zátoce. Na Ko Yao Yai pokračujeme s genou a s motorem. Po třetí hodině odpoledne kotvíme proti Elixir Resortu, kde je česká potápěčská základna. Daleko od břehu, je tu všude mělko a náš ponor 3 metry nás nepustí moc blíž. S Jirkou jsem se vypravil na průzkum pobřeží, hlavně zjistit na základně, jestli je na ostrově někdo, kdo by nám opravil plachtu. Není. Ale je tu krásně, žádné velké hotely a přebujelé resorty a za 200 báthů se dají půjčit skůtry na celý den. O zábavu máme na zítra postaráno. Vracíme se i s plachtou už za tmy na loď a u dobré večeře spřádáme plány na další den.

 

snimek-obrazovky-2016-03-20-v--23.26.11.png              snimek-obrazovky-2016-03-20-v--23.29.32.png